Jak důležitý je způsob výroby elektřiny pro skutečnou udržitelnost elektrických vozidel?

Je důležité mít na paměti, že pokud je elektřina vyráběna z fosilních zdrojů, tedy při vysokých emisích CO₂, jsou elektrická nákladní vozidla poháněná touto elektřinou výrazně méně udržitelná, protože je nutné zohlednit emise v celém životním cyklu (od výroby až po provoz).

Ve Francii dosahuje snížení emisí CO₂ v celém životním cyklu bateriového elektrického nákladního vozidla (včetně recyklace baterií) více než 80 %. Bateriová elektrická technologie je zároveň nejefektivnější z hlediska snižování znečištění ovzduší a hluku a také nejsnáze škálovatelná ve velkém měřítku (stále ve srovnání s dieselovým pohonem). Na druhé straně v Německu se toto snížení pohybuje kolem 50 %. „Nicméně,“ pokračuje Nicolas Meunier, „všechny evropské země mají politiku dekarbonizace svého energetického mixu a lze očekávat, že do roku 2040 budou průměrné emise z výroby elektřiny poloviční oproti dnešní úrovni.“

Někdy slýcháme pochybnosti dopravců, zda bude dlouhodobě dostatek elektřiny pro elektrifikaci silniční nákladní dopravy. Pro zodpovězení této otázky je nutné podívat se na výrobu elektřiny v rámci celé ekonomiky: výrobu energie, budovy, kanceláře, průmysl i mobilitu. Elektrická nákladní vozidla totiž budou v roce 2050 představovat přibližně pouze 4 % celkové spotřeby elektřiny.

V nedávné zprávě IEA vypočítala, co by znamenalo, pokud by svět skutečně dosáhl uhlíkové neutrality do roku 2050. Celosvětová výroba elektřiny by mezi lety 2020 a 2050 vzrostla o 160 % v důsledku elektrifikace průmyslových procesů, využívání tepelných čerpadel v budovách, nárůstu počtu datových center, mobility a výroby vodíku, a to i přes zvyšování účinnosti, úsporná opatření a snižování spotřeby.

U vyspělých ekonomik, jako je Evropa, by nárůst výroby elektřiny mezi lety 2020 a 2050 činil v průměru přibližně 100 %. Ve Francii a Německu, kde dnes výroba přesahuje 500 TWh ročně, by nárůst činil přibližně 40 %, zatímco v Itálii kolem 90 % a ve Spojeném království 150 %.

Všechny evropské země si stanovily vlastní energetické strategie pro zvýšení výroby elektřiny při dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Ty jsou založeny především na větrné a solární energii, někdy s podporou jaderné energie nebo dovážených bio- či e-paliv pro řešení jejich proměnlivosti. Klíčovým faktorem úspěšné realizace těchto plánů je jejich stabilita v čase. Neexistují žádné zásadní technické ani ekonomické překážky jejich uskutečnění, objevují se však místní odpor vůči výstavbě nových větrných a solárních elektráren.

Koncept chytré elektrické sítě (smart grid)

Příspěvek elektrických nákladních vozidel ke spotřebě elektřiny v Evropě v roce 2050 zůstane omezený a odhaduje se na přibližně 4 %. Z dlouhodobého hlediska je však elektrická mobilita pro elektrickou síť dokonce přínosem, protože veškerá elektřina, kterou elektrická vozidla nevyužijí, je na konci dne přímo dodána zpět do „smart grid“, čímž částečně kompenzuje proměnlivost větrné a solární energie.